Tento e-shop využívá cookies

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?

Cookies nastavení

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat nastavení cookies níže.

Fáze spánku: rozdíl mezi REM a NREM

30.10.2023 08:40 O spánku

Odhadovaná délka čtení: 9 minut

Proč zrovna REM a NREM?

Celé názvy těchto dvou fází zní v angličtině takto: „rapid eye movement“ a „non rapid eye movement“. Z překladu můžeme vyčíst, že oba cykly byly pojmenovány podle toho, co se v jejich průběhu děje s našima očima. Střídání pohybů očí a jejich klidového stavu byl jeden z ukazatelů, díky kterému E. Aserinsky a N. Kleitman učinili přelomový objev na poli vědeckého výzkumu spánku, a to je právě objev dvou střídajících se fází, které budou dále nazývány jako REM a NREM.

 

REM

Co je REM spánek?

Během fáze REM je naše tělo úplně paralyzováno. Nicméně mozková aktivita, která byla vědecky měřena, vykazuje téměř stejný stav, jako když bdí.  Během této fáze pracuje převážně náš mozek ve stavu „klamného vědomí“. Aktivují se neurony v mozku a odstartuje fáze snění.
Vraťme se ještě na chvíli ke svalové paralýze. Proč ve fázi REM tělo zcela pozastaví svalovou činnost? „Během REM fáze mozkem víří nepřetržitá salva motorických příkazů vycházejících z prožívání snů, které jsou velice bohaté na pohyby. Určitě si dokážete představit katastrofální následky odehraného snového souboje nebo zběsilého úprku před snovým protivníkem, když máte ve skutečnosti zavřené oči a nevnímáte svět kolem sebe. Mozek paralyzuje tělo proto, aby mohla mysl bezpečně snít.“ (M. Walker – Why we sleep?) 

 

Co znamenají sny?

Význam snů, jakžto procesů v lidském mozku, je mnohem důležitější, než by si spousta lidí mohla myslet. Sny jsou pomyslnou spojkou mezi vědomím a nevědomím. Pomocí falešných scénářů, které se nám dějí před očima, zpracováváme emoce, traumatické zážitky i šťastné chvíle, vyrovnáváme se s událostmi a pocity z předchozích dnů, propojujeme nové poznatky s těmi starými a celkově si – stručně řečeno – aktualizujeme knihovnu vzpomínek a stabilizujeme naši emoční inteligenci.
Ne nadarmo se tedy říká, že ráno je moudřejší večera. Během REM fáze mozek zpracuje informace i potenciální hrozby a když je vše správně vytřízeno a emoce stabilní, řešení se často objeví přímo na dlani.

 

NREM

Co znamená NREM?

Fáze NREM, tedy fáze hlubokého spánku se dělí ještě na čtyři další úrovně – NREM 1, NREM 2, NREM 3  a NREM 4.
Fáze NREM 1 je lehký spánek – je to proces usínání. Správně trvá asi 5-10 minut a během něj uvolní všechny svaly, sníží se bazální (vnitřní) teplota těla, zpomalí se vlny vysílané mozkem a tak dále. Během této fáze často můžeme zaznamenat jakési „záškuby“ svalstva a pocit padaní anebo malátnosti.

Fáze 3 a 4 se označují jako nejhlubší spánek. Lidský mozek vysílá pomalé, takzvané delta vlny. Je velmi těžké člověka v této fázi probudit. Je to také čas, kdy se projevuje náměsíčnost, mluvení ze spánku anebo noční můry. Během fáze NREM 3 a 4 dochází k regeneraci tkání. Tato fáze je důležitá pro boj s nemocemi, infekcemi, pro tvorbu svalstva a celkový vývoj organismu. Během hlubokého spánku je produkován  růstový hormon a doplňována zásoba energie pro další den. Také dochází k přesunu informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti, kde jsou později ještě podrobně zpracovány během fáze REM.

„Ze studií vyplývá, že během delta rytmů v mozku dochází k aktivitě, která kopíruje vzpomínky naučené během dne. Neurony se tak rozsvěcují v přesném pořadí, v jakém se během dne učily danou činnost. To znamená, že během NREM spánku probíhá velká část učení, na kterém závisí celý život.“ (J. K. Jarmar – Code of Life)

 

Jak se fáze během spánku projevují?

Nejdříve se postupně dostanete do fáze NREM 4 – tedy nejhlubšího spánku. Ta nastává hned zezačátku noci. Obě fáze se potom během spánku střídají po zhruba devadesáti minutových intervalech. Během každého intervalu se však mění poměr mezi oběma fázemi. V první části noci převažuje v intervalu fáze NREM – fáze hlubokého odpočinku. V druhé části pak převažuje REM – fáze snění, která před probuzením může trvat až hodinu.

Protože se fáze takto pravidelně střídají, ale nejsou v celém spánku rovnoměrně rozloženy, je důležité nejen spát dostatečně dlouho, ale také jít si včas lehnout. Pokud například půjdete spát v 10 hodin večer, ale probudíte se už ve 4 hodiny ráno, ochudili jste se o 1-2 hodiny spánku. To pro fungování následující den není fatální, nicméně jste přišli o velkou většinu (zhruba 60%) REM spánku (fáze snění). Naopak, pokud vstanete do práce v 6, ale večer máte ještě hodně povinností a do postele se dostanete až o půlnoci, ubrali jste si obrovské množství fáze NREM.
Ani jedna z možností se neobejde bez následků. Je však nějaký výrazný rozdíl v důležitosti?

 

Který ze spánků potřebujeme víc?

V akademické sféře dlouho probíhá debata o důležitosti dvou fází a která z nich má pro organismus větší váhu. Experiment pro zjištění byl prováděn takto:
Vědci nechali testovaný subjekt probdít jednu noc. Po 24 hodinách bdění subjekt usnul a pomocí monitorů sledovali jeho mozkové vlny. Výsledek byl takový, že po probděném dnu mozek věnoval většinu noci fázi NREM. Vědci tedy prohlásili, že fáze NREM je pro tělo důležitější, jelikož po absenci obou její potřeba výrazně převládala. Nicméně po zopakování pokusu museli své stanovisko přehodnotit. Všimli si totiž, že první dvě noci převažovala fáze NREM, ale třetí a čtvrtou noc po probděném dnu, byla snížena na minimum a noci vládla naopak fáze REM.

Nejde tedy s určitostí říct, že by jeden ze spánků byl důležitější, než ten druhý. Můžeme pouze prohlásit, že obnově NREM spánku dá tělo přednost, avšak poté ji omezí na minimum v rámci obnovy REM.
Můžeme si to vysvětlit třeba na příkladu uchování informace. Když se naučíme nějakou novou vědomost – třeba fyzikální zákon, spánek NREM se postará o to, že se tato informace z krátkodobé paměti přesune do dlouhodobé a spánek REM zase zajistí to, že v ní zůstane. Obě fáze se proto doplní a pro zapamatování si informace „nadobro“ potřebujeme obě.

 

Jak podpořit průběh obou fází?

U fáze REM (fáze snění) například velmi záleží na teplotě organismu a teplotě v místnosti. To, v jaké síle (a jestli vůbec) nastoupí, je úzce spjato s tím, zda je nám teplo, nebo zima. Pomocníkem vám tedy může být matracový chránič COOLER, který zejména v letních měsících pomáhá se správným průběhem spánku. Jak je náš spánek ovlivňován okolní teplotou se můžete dočíst v našem článku Teplota a spánek.

Také chránič matrace MAGNEREST výrazně zlepšuje pravidelnost ve střídání obou fází. V naší případové studii se můžete podívat, jak efektivně funkce chrániče prodlužuje spánek REM i NREM.