Tento e-shop využívá cookies

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?

Cookies nastavení

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat nastavení cookies níže.

Jak elektrosmog ovlivňuje spánek?

08.03.2024 11:50 O spánku

Předpokládaná doba čtení: 10 minut

 

Škodí elektrosmog lidskému zdraví?

Termín elektrosmog označuje prostor „zašpiněný“ neionizujícím elektromagnetickým zářením. V lidském těle probíhá velká spousta procesů na bázi magnetických a elektrických principů – příkladem je třeba nervový přenos. Dále je známým faktem, že elektrická i magnetická pole se navzájem ovlivňují, a proto je debata o účinku elektrosmogu na lidský organismus přirozeným myšlenkovým pochodem.

Účinek elektrosmogu byl zkoumán ve stovkách odborných studií, které jeho negativní vliv naznačují, ale dosud nebyl oficiálně prokázán. Z fyzikálního hlediska je dokázáno, že ionizující záření (například rentgen) je škodlivé kvůli tomu, že může narušit buněčnou strukturu. Neionizující záření nemá dostatek energie k tomuto procesu. Na rozdíl od škodlivého záření nemůže narušit buněčnou strukturu nebo ji přeměňovat, nepoškozuje atomovou strukturu látky a ani ji neštěpí nebo chemicky nemění. Negativní vliv neionizujícího záření tzv. elektrosmogu je tedy mýtus.

 

Elektrosmog a spánek

Negativní účinky elektrosmogu nebyly sice potvrzeny, přesto spousta odborníků doporučuje dodržovat alespoň základní spánkovou hygienu. Díky té minimálně předejdete potenciálním škodlivým účinkům, které by záření mohlo mít na vašem zdraví. Ideální je spát v místnosti bez elektroniky. Zkuste nechat mobilní telefony a další elektroniku ve vedlejší místnosti. Televizi, počítač i tiskárnu mějte v obývacím pokoji nebo pracovně, ne vedle postele. Vyměňte elektrický budík za ten na baterie. Pokud se bez telefonu v ložnici neobejdete, existují různá pouzdra a obaly, které blokují elektromagnetické záření. Na rozdíl od negativních vlivů elektro smogu, které nebyly potvrzeny a mnoho vědců je spíše zpochybňuje, negativní účinky zvuků ve fázi usínání a hlubokého spánku prokázány byly. Odstraněním elektroniky z ložnice tak předejdete minimálně rušivým zvukovým projevům.

TIP: Zajímá Vás rozdíl mezi REM a NREM fází spánku? Přečtěte si náš článek Fáze spánku: rozdíl mezi REM a NREM.

 

Kde se elektrosmog vytváří?

Elektromagnetické pole, elektrosmog a záření jsou termíny, které se v posledních letech v naší společnosti značně rozšířily ve spojitosti s masivním rozvojem technologií.

Co je elektromagnetické pole? Elektromagnetické pole označuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru. Skládá se tedy ze dvou fyzikálně propojených polí, elektrického a magnetického. Vyskytuje se v blízkosti všech elektricky nabitých částic, pohyblivých nábojů a permanentních magnetů. A co to je elektrosmog? Jde o neodborné označení elektromagnetického záření s nízkou energií. Toto elektromagnetické záření vzniká v elektromagnetickém poli.

Co je elektromagnetické záření? Elektromagnetické záření je označení pro vlnění v elektromagnetickém poli. Podle délky vln je vytvořeno světelné spektrum pro různé druhy záření – od těch viditelných (denní světlo) po lidským očím neviditelným (např. ultrafialové záření). Záření se odborně dělí na ionizující a neionizující.

  • Ionizující záření je například rentgenové nebo ultrafialové záření. Jeho škodlivé účinky na lidský organismus už byly vědecky dokázány. Ionizující záření totiž může vyvolat chemické reakce a ovlivnit tak částice, které se nacházejí v živých buňkách, např. DNA
  • K neionizujícímu záření se řadí mikrovlny, rádiové vlny, radiofrekvenční energie z mobilních telefonů a infračervené světlo. Dále se tedy budeme věnovat pouze neionizujícímu záření – „elektrosmogu“.

Druhy elektromagnetických záření seřazeny podle klesající vlnové délky

Neionizující záření – náš neviditelný spolubydlící

Neionizující záření je neviditelné a jedná se o přirozený fyzikální jev. Elektromagnetické záření není umělým produktem lidstva, jak je často mylně uváděno. Člověk žije v prostředí, v němž vždy existovalo elektromagnetické záření pocházející z přirozených zdrojů – v prvé řadě jej vytváří samotná Země i Slunce. V uplynulých letech však lidstvo vynalezlo několik desítek umělých zdrojů neionizujícího záření, kterými se v běžném životě obklopuje. Každý den kolem nás záření vzniká v okolí domácích spotřebičů a elektroniky – televize, mobily, dětské chůvičky, počítače apod. Kromě toho pak také v okolí elektrického vedení a rozvodů elektřiny. Stoprocentní ochrana tedy není možná – minimálně to sluneční se k nám dostane vždy. Neionizující záření je označováno jako nízkoenergetické.

Problémem by mohla být vysoká míra a dlouhodobé vystavení tomuto záření. V delším časovém úseku lze pozorovat určitý negativní dopad na lidské tělo. Tyto dopady však mohou mít i jiné původy a je velmi těžké určit, zda jsou opravdu výsledkem vystavení elektromagnetickému záření.

 

Elektromagnetické záření škodlivost 

Navzdory velkému počtu vysoce kvalitních studií rizika vzniku nádorových onemocnění, zejména mozku, hlavy a krční oblasti v důsledku zvýšené expozice elektromagnetické pole, nebyl nalezen žádný důkaz o zvýšení tohoto rizika. V mnoha studiích byla prokázána neexistence spojitosti mezi příznaky udávanými hypersenzitivními lidmi a skutečnou expozicí poli.

Elektromagnetická hypersenzitivita (EHS) může být psychologickým jevem. Potvrzují to studie, které poukazují na to, že intenzita symptomů souvisí spíše se subjektivně vnímanou intenzitou elektromagnetického pole než s jeho skutečnou intenzitou. Zdravotní potíže tak vyvolává spíše pocit nebezpečí. Příznaky tohoto stavu můžou být bolesti hlavy, poruchy spánku, nevolnost, únava, poruchy srdečního rytmu, někdy dechové potíže.

Problematiku elektromagnetického záření v České republice řeší Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole. Dle jejich požadavků a také doporučení Evropské unie existují nastavené limity pro elektrická zařízení z hlediska vyzařování neionizujícího záření – shrnuje je nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

Tyto limity jsou však nastaveny na takových hodnotách, že v běžném životě je téměř nemožné je překročit. Málokdo postřehl, že v roce 2005 byly tyto limity ještě několikanásobně navýšeny a v dnešní době tak můžeme být nevědomky vystaveni vyššímu záření než dříve.  Zda toto záření doopravdy škodí lidskému zdraví je tak stále předmětem vědeckých debat.

 

Zdroje:

ŽUREK, Jerzy. Elektromagnetické pole a člověk [online]. Ústav spojů, veřejná výzkumná instituce, 2019 [cit. 2024-03-07]. ISBN ISBN 978-83-916146-5-5. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/2021/3/Elektromagneticke-pole-a-clovek.pdf

Účinky elektromagnetických polí na organismus. In: WikiSkripta [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/%C3%9A%C4%8Dinky_elektromagnetick%C3%BDch_pol%C3%AD_na_organismus

WALKER, Matthew P. Proč spíme: odhalte sílu spánku a snění. Druhé, aktualizované vydání. Přeložil Filip DRLÍK. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2021. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-122-1.